SOBOTNÍ VÝLET: Karlštejn, Amerika a spol.

Krásný začátek nového týdne všem!
Nevím, jak Vy, ale já mám velmi málo procestovanou Českou Republiku. V Českém Švýcarsku a Lužických horách, nedaleko nichž bydlím, znám každou cestičku, kopec i skalku. Docela dost prochozené mám Krkonoše, párkrát jsem byla v Jizerkách... ale co se týče ostatních (přírodních) míst, je to bída s nouzí.
NIKDY jsem nebyla na Šumavě, v Beskydech, v Podyjí nebo třeba v Jeseníkách. A všechna tato místa jsou na předních příčkách mého pomyslného "to-visit" listu.

Předsevzeli jsme si tedy s přítelem, že budeme Česko poznávat trochu více. A začali jsme minulý víkend úžasným výletem do CHKO Český Kras.


V sobotu brzy ráno jsme se vydali vlakem do Berouna. Bylo to od nás nějaké 2,5 hodinky cesty s přestupem v Praze - autem by byl člověk asi na místě rychleji, nicméně vozíme se s ním pořád, takže jsme se pro jednou rozhodli pro vlak. A bylo to fajn!

Z Berounského nádraží jsme vyrazili po červené turistické cestě do lesů. Nejprve jsme museli přežít nudnou panelovou cestu, ale za berounskou nemocnicí už jsme se octli v přírodě. Šli jsme asi čtyři kilometry do vesničky Sv. Jan pod Skalou.
Byla jsem překvapená, jak moc je cesta, kterou jsme šli, kopcovitá! Kopce a hory miluju, to asi víte. Ale den předtím jsem si dala docela náročný běh na Růžovský vrch (více o něm v minulém článku) v domnění, že výlet okolo Berouna a Karlštejna bude pohodička po rovince a že se na výletě pěkně zregeneruji.
Houby!
Trasa byla kopcovitá jak čert a mě každý nastoupaný metřík čertovsky bolel.:)

Ve Svatém Janovi pod Skalou se nachází skála (kdo by to byl řekl!) a na ní známá vyhlídka. Tu jsme se však rozhodli (z časových i kopcových důvodů) vynechat a vesničku si prohlédli jen ze spoda.
Později mě trochu mrzelo, že jsme si na tu vyhlídku nevyšplhali.
Vesnička sama o sobě zas až tak zajímavá nebyla. Ale nevadí - i tak jsme ten den viděli velké množství krásných scenerií a míst.


Ze Svatého Jana jsme pokračovali přes Boubovické vodopády ke známým lomům Malá a Velká Amerika.
A zde začala krása střídat nádheru! 



Všechny tři lomy (Malá Amerika, Lom politických vězňů, Velká Amerika) byly opravdu dechberoucí. K tomu, abychom si vychutnali krásné výhledy, jsme povětšinou museli sejít z turistických cest pár desítek metrů a různým vyhlídkám. Stálo to za to.
Jen lidem se strachem z výšek bych toto místo moc   nedoporučovala.




Naše další kroky vedly z lomů do vesničky Mořina a odtud potom k majestátnému, obřímu Karlštejnu.
Na Karlštejně jsem byla s rodiči, když jsem byla malá - pochopitelně jsem si tedy z tototo místa moc nepamatovala. A o to více jsem byla překvapená nad jeho velikostí.



Prohlédli jsme si hrad ze všech možných úhlů. Opravdu se mi tajil dech, jak je krásný. 
V jedné z restaurací v podhradí jsme si dali oběd, protože jsme už šilhali hlady. Přestože se nejednalo o žádný super gurmánský zážitek, byli jsme mile překvapeni nad poměrně lidovými cenami, vzhledem k tomu, v jak turistické oblasti jsme se nacházeli.

Po obědě zbýval ještě nějaký čas do odjezdu vlaku. V mém itineráři pro tento výlet bylo však ještě jedno místo, které jsem chtěla navštívit: Doma café. 
Pokaždé, když někam jedu na výlet, zjišťuji, zdali je v daném místě nějaká dobrá domácí cukrárna nebo kavárna. A při hledání v okolí Karlštejna jsem narazila právě na Doma café.
A byla to MEGAPECKA.

Jednalo se o malou kavárničku, kde si neskutečně milí majitelé vyrábí vlastní domácí dorty a i vás sami obsluhují. A řeknu vám - dělají to na jedničku.




Vzhledem k tomu, že sama z cukrárny pocházím, jsem na dorty docela kritická a jen tak ledaco mi nechutná, ale přítelův štrůdl, můj brownie s bílou čokoládou i káva byli dokonalí.

Dort byl tak moc obrovský a sytý, že jsem nejspíš zkonzumovala měsíční (možná roční) doporučenou dávku cukru a pomyšlení na sladké jsem neměla ještě druhý den. (A to je u mě co říct) 
Ale za to nebe v puse to stálo!

Z kavárny jsme se odvalili na vlakové nádraží a jeli domů. Cesta zpátky byla o něco delší než cesta tam - museli jsme přestupovat v Praze a v Ústí, ale i tak bylo pro jednou skvělé, že nikdo z nás nemusel řídit.

Byl to úžasný výlet.
CHKO Český Kras se nachází méně než hodinu jízdy od Prahy a je zde překrásná příroda. Pokud hledáte místo na příjemný, jednodenní výlet, určitě se sem vydejte!

Mimochodem - mapa celé trasy, kterou jsme šli, je ZDE. Kdybychom se na výlet vydali znovu, možná bychom tu etapu z Berouna k Boubovickým vodopádům vynechali. V porovnání s lomy a s Karlštejnem zas až tak zajímavá nebyla.
Ale krásně jsme se prošli a viděli další - byť malinký - kousíček naší země, takže i tak výběru naší trasy rozhodně nelituji.


Byli jste na Karlštejně a na Americe? Jak se Vám tato místa líbila? Která další místa (nejlépe v severních či středních Čechách) byste mi doporučili?
Předem díky za tipy! 

Komentáře

  1. To musel být parádní výlet! Já byla na Karlštejně jako malá a určitě by nebylo na škodu si to zopakovat :)
    Jinak... Já jsem z jižních Čech. Sice je naše Třeboňská pánev na tebe moc rovná a placatá, ale i tak to tady miluju a moc doporučuji navštívit. A stejně tak i nedaleké novohradské hory nebo již zmíněnou Šumavu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to zopakuj a spoj s Malou a Velkou Amerikou, jsou to fakt parádní místa.:-)
      Jsem ostuda, ale jižní Čechy rovněž vůbec neznám. Ráda bych se podívala do Krumlova a na Šumavu, tak doufám, že nejpozději příští rok už se mi to poštěstí.:D

      Vymazat
  2. Verčo, děkuji za hezkou reportáž z cest. Já jsem tragéd na Čechy, Moravu znám poměrně dobře, ale ty Čechy fakt ostuda. Takže jsem si s radostí přečetla něco o místech, kde jsem (ještě) nebyla. A přidejte si na cestovatelský list i Pálavu, ta opravdu stojí za to :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pálava je na našem "seznamu" samozřejmě taky, ideálně bychom jí (spolu s Valticemi, Podyjím atd.) projeli s přítelem na kole. Letos už to bohužel nevyjde, ale na příští rok zvažujeme velký, dvoutýdenní okruh po České republice, tak pokud to dopadne, určitě (nejen) na ni dojde.:-)

      Vymazat
  3. Tohle místo jsem navštívila mnohokrát, je opravdu krásné. Od nás není zase tak daleko a já miluji tamní krajinu. Nejhezčí je výhled z hradiště Tetín na Berounku. Tam bych dokázala sedět celé hodiny a jen se dívat a čerpat energii ♥

    OdpovědětVymazat
  4. Veru, tvůj blog jsem objevila až dnes a jsem nadšená. Zcela určitě budu stálá navštěvovatelka :D Super článek o tvých cestách. V lomu Velká Amerika jsem byla a bylo to božské. Z výšek strach nemám, takže jsem byla unešená :)
    Gingernika

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!

Oblíbené příspěvky