Moje červnové sportování

Ahoj ahoj!
Červen se nám přehoupl v červenec a tak je na čase, uplynulý měsíc trochu zrekapitulovat. A protože byl obzvlášťe bohatý a pestrý na sportovní výkony, rozhodla jsem se, že budu psát právě o nich. (Ostatně - psát o škole nebo o práci by byla asi dost velká nuda) 

Květen pro mě byl, co se týče sportu, velmi slabý měsíc. Měla jsem dvakrát skřípnutá záda (pokaždé na jiném místě), několik dní problémy s bolavým břichem a do toho jsem jednou omdlela. No co si budeme povídat, moc jsem toho za ten měsíc nenaběhala.
Koncem května jsem už ale cítila, že se mi vrací síla a těšila jsem se na to, jak se v červnu do sportu zase pořádně obuju.
A taky že jsem se obula!

Co se týče běhání, nalítala jsem za červen necelých 200 kilometrů. To je takový můj měsíční průměr - ovšem teď jsem s tímto číslem nadmíru spokojená. Byly totiž doby, kdy jsem sice těch 200km měsíčně naběhala, ale žádný jiný sport jsem nedělala.
Teďka chodím kromě běhání 2x týdně do posilovny, občas na ferratu a minimálně jednou týdně na kolo. A do toho občas nějaká turistika. (O tom, jak jsme o druhém červnovém víkendu túrkovali v Krkonoších, píšu ZDE)


Kromě kratších výběhů o délce 6-15km jsem během června podnikla tři úžasné, dlouhé běhy: všechny o délce cca 22km. První z nich byl po trase Jedlová - pod malou a velkou Tisovou - Křížový buk - Líska - Kamenice, druhý pro změnu Kamenice - Jánská - Jetřichovice - Pavlino údolí -  Studený - Kamenice.

No a ten třetí, který se konal úplně poslední den v měsíci byl úplně nejlepší: konečně jsem totiž pokořila Růžák. Abyste rozuměli: Růžovský vrch, neboli Růžák, je nejvyšší horou Českého Švýcarska. Měří 619m.n.m. To by samo o sobě nebylo tak hrozné - vždyť tu máme o dost vyšší Lužické sedmistovky, po kterých běhám relativně často. Ale skoro žádná z nich (pomineme-li Klíč) nevyčnívá z krajiny tak moc, jako právě Růžovský vrch!
Suma sumárum, Růžák má obrovskou prominenci, to znamená, že hodně vyčnívá z krajiny a tím pádem se výstup na něj zdá být těžší. A když už se na něj vydrápete, nahoře vás nečeká vůbec žádný výhled. Kdysi dávno na vrcholku rozhledna bývala, ale momentálně je Růžák zarostlý stromy.
TO byl hlavní důvod, proč jsem se na Růžák nikdy dvakrát nehrnula. Já totiž miluju výhledy a věděla jsem, že tady mě žádný nečeká.

Pohled na Růžák z Jetřichovických skal; zdroj: Saunstejn a Ruzovsky vrch2.jpg

Růžák tedy mnoho let zůstával mnou nepokořen... ovšem před pár dny jsem viděla na Instagramu fotku u běžkyně Páji, která vrcholek dobyla. A mě ta její fotka strašně nakopla a řekla jsem si, že to tedy taky dám. V pátek po škole jsem se na Růžák vydala. Běželo se mi skvěle, navzdory tomu, že se nade mnou celou cestu hodily černočerné mraky a já čekala, kdy na mě spadnou. (Nespadly! Dešti jsem dokonale utekla!)
Růžák jsem jako poslední běh června 2017 dobyla. Nahoře nebyl výhled, ale dobrý pocit. A to mi stačilo. Od nás z Kamenice to bylo (tam a zpátky) 20km a skoro 800m převýšení. Trasa je ZDE

Dlouhý běh se snažím zařazovat alespoň ob týden. A v těch zbylých týdnech ho nahrazovat třeba dlouhou vyjížďkou na kole nebo celodenní túrou.


Na kolo většinou vyrážíme s přítelem nebo někdy i s bráchou. V červnu jsme se vypravili třeba na Luž, kde mají mimochodem úplně úžasný teplý štrůdl! A nebo jsme stihli jednu celodenní vyjížďku přes velkou část Lužických hor a Českého Švýcarska.


Už v jednom z minulých článků jsem psala o tom, že jsem začala chodit do posilovny a že mě to hodně chytlo. Na přelomu května a června jsem měla s posilováním menší pauzu, protože jsem si natáhla břišní sval (Ano, netušila bych, že je možné, natáhnout si břišní sval. Ale je, bolí to jako prase a úplně nejvíc když člověk běhá nebo je po jídle.)
Ale začátkem měsíce jsem se do toho opět obula a začala cvičit trochu cíleněji. Chtěla bych nabrat nějaké ty svaly na rukou a taky si trochu více vypracovat břicho. Makám na tom - za 14 dní mi sice končí semestr a do Žitavy, kde mám zaplacenou posilovnu, nebudu téměř až do konce září jezdit, nicméně se hodlám poohlédnout po nějaké posilovně v Novém Boru či v Děčíně.:) (a budu ráda za případné rady, kterou ano a kterou ne)

...a ruce posiluju i na ferratě.
Máme jí u nás v Děčíně už několik let, vždycky jsme na ní vyráželi tak jednou za léto, ale letos nás to tak chytlo, že už jenom během června jsme tam byli dvakrát. A tím letos rozhodně nekončíme.:)



No a poslední sportovní věc, která za červen stojí za zmínku je - KOUPÁNÍ. 
Nikdy jsem nebyla žádný milovník koupaček, koupališť a pláží a myslím, že se to nikdy nezmění. (A jsem neskutečně vděčná, že mám přítele, kterého podobné věci taky neberou a tudíž po mě nechce, abychom jezdili na válecí-koupací dovolené.:))
Ale od té doby, co nám přítel pořídil GoPro kamerku a začali jsme s ní blbnout ve vodě, mě to chvílema začalo i bavit! A baví mě to úplně nejvíc, když vyrazíme někam, kde se dá koupat společně s Brendinkou.



Tahle koupačka byla v rybníku v Kytlicích. Vyrazili jsme tam jeden sobotní večer, když jsem přijela z práce. Voda byla šíleně studená, ale po náročném dni v cukrárně jsem se potřebovala schladit, takže mi to vůbec nevadilo. A Brendinka byla šťastná, že má spoluplavce.

To byl tedy můj aktivní červenec. Když se tak nad tímto měsícem ohlédnu, musím samu sebe pochválit za to, kolik jsem toho stihla - i když to tak možná nevypadá, úterky až pátky jsem trávila od rána do pozdního odpoledne ve škole a polovinu červnových víkendů v práci.

Ale kdykoliv jsem jen měla volnou chvíli, vyplňovala jsem jí pohybem.
Tenhle aktivní životní styl mě prostě maximálně baví, naplňuje a miluju ho.

Dejte vědět, jak v těchto letních měsících sportujete Vy.:-)

Komentáře

  1. Hezký článek, spoustu různorodých aktivit :) Mohu se zeptat na výlet na Ameriku, Beroun? Jak jste jeli, kudy šli? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, podrobný článek o Americe včetně trasy bude zítra;-)

      Vymazat
  2. Ahojky Veru :)
    Zase skvělý článek! I ten další o vašem výletu k Americe, tam se mi také moc líbilo, spojili jsme to loni s přítelem s Vyhlídkou Máj a bylo to skvělý :)
    Musela jsem se při čtení tohoto článku trochu pousmát, protože to máme přesně naopak. Já už 4 roky chodím pravidelně 3-4 krát týdně do fitka, plus denně s pejskem na procházky, plus kolo nebo výlet. Do konce června jsem ale přidala pravidelně běh, který jsem dělala do té doby jen občas, když byla chuť, ale právě do konce června mi i pomohl se odreagovat při učení na státnice a už jsem mu zůstala věrná :D :)
    Do fitka chodím ty 4 roky do Nového Boru do Olymp fitness (mají i své webové stránky, tak jukni, jsou tam i fotky, ceník atd. a je hned na začátku v části Arnultovice). Vyhovuje mi, že mají ve všední dny už od 9:00 hod o víkendu od 9:30 hod, což je pro mě ideální, protože mi fitko nejvíc vyhovuje takhle ráno. Co jsem koukala třeba v Maroldovce v Děčíně, tak tam mají až odpoledne. Ceny mají také prima, jednorázový vstup 45,- a měsíční studentská permice mě vychází na 350,- :) Je to menší fitko, ale s příjemnou atmosférou a přátelským kolektivem :)
    Tak se měj zatím krásně Veru :)
    Pája M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Pájo, moc moc děkuju.:)
      Vyhlídka Máj je taky můj sen...asi se poohlédnu, co dalšího je v jejím okolí a začnu plánovat další výlet.:D
      O tom Olympu jsem už slyšela a asi to tam zkusím, přeci jen je to z Kamenice blíž než do Děčína. V Maroldovce jsem začínala, když mi bylo 15 - ještě předtím, než jsem vůbec začala běhat, jsem tam chodila na step aerobik. Tenkrát (už je to skoro 10 let) byl aerobik vrchol fitnessu.:D
      Měj se krásně a užívej postátnicové léto.:)

      Vymazat
    2. Máj se ti bude taky určo líbit, já právě koukala, že to není tak daleko od sebe, tak jsme to spojili, ale vy jste to měli taky krásný :)
      Určo zkus, já jsem tam fakt spokojená a jak říkáš, je to i blíž, jsem tam autem za 10-15 minut :) V Maroldovce jsem byla asi tak 3 krát v rámci tělocviku na střední škole :D aerobik si taky pamatuju, já zkoušela pak další hit (zumbu) ale to nebylo nic pro mě :D Děkuju moc Veru a i ty užívej léto :)

      Vymazat

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!

Popular