Asijský FOODIE říjen

neděle 23. října 2016

Asi víte, že je tento blog z velké části o běhání.
Běhám pro to, že si tím čistím hlavu, že trávím ráda čas v lese, že se tím udržuji v kondici...ale taky pro to, že strašně ráda jím.
Jsem velký gurmán, miluji ochutnávání nových chutí, různé cizokrajné kuchyně, vymetám kdejaký foodfestival a moc nechápu paleo/raw/vegany/ a další lidi, kteří nějaké potraviny z nějakého důvodu nejedí.

I ze svého přítele jsem za ta léta, co jsme spolu, udělala docela gurmána. Když jsme spolu začínali, nerad utrácel peníze za jídlo, ale naštěstí jsem ho už naučila, že právě jídlo (popřípadě kafíčko) vždy tvoří minimálně polovinu zážitku z jakéhokoli výletu.:D 

Přestože říjen ještě neskončil, už se nám za tento měsíc stihlo nahromadit pár (lepších i horších) gurmánských zážitků, z čehož měly všechny společného jmenovatele: tím byla ASIE.
Na začátku měsíce jsme navštívili litoměřický Gastro food fest, který byl letos v hodně asijském duchu a tento víkend jsme se pro změnu vydali do pražsko-vietnamské Sapy. 

Tak se se mnou pojďte vydat na malý exkurz do asijské kuchyně.:)

1.Gastro food fest
Na začátku října se v Litoměřicích konal čtvrtý ročník. Tento festival jsme si nenechali ujít ani jeden rok (reportáže z všech třech minulých let vyhrabete na mém starém blogu:)) a letošní ročník byl podle nás úplně nejlepší. 
Velké procento stánků bylo asijských (jednalo se především o thajskou a vietnamskou kuchyni), což máme moc rádi.


...začali jsme thajskou polévkou Tom Yam. Polívku jsem už jednou jedla a to přímo v Thajsku a musím říci, že tato byla suverénně lepší. Trochu nám hořely pusy, ale nic co by se nedalo přežít!:)) 


...pokračovali jsme čínskou rolkou plněnou kachnou a sladkou omáčkou. Kachnu moc nemusím (resp. nemusím knedlíky a zelí, s čímž se u nás kachna často podává) ale tato kombinace mě nadchla!


...čínské "jednohubky"



... po jednohubkách následovaly jarní závitky a mango salát. Salát byl plný koriandru, což jsem ocenila. Přítel však ne-e, takže jsem ho musela skoro celý zvládnout sama. 
No problem.:D  


...už jsme byli dost najedení, ale ještě nás lákalo Pad Thai. V Thajsku jsem ho na jaře jedla skoro každý den, takže vím, že je za a) moc dobré a za b) pokaždé jiné. Jedná se o jídlo, na které asi neexistuje přesný recept - v každém kraji/městě/rodině se dělá trochu jinak.
I v Litoměřicích bylo Pad Thai výborné - s arašídovým máslem mělo zajímavou, netradiční chuť.


...z festivalu jsme nemohli odejít bez sladké tečky. 
A protože jsme celý den jeli v asijských jídlech, dali jsme si i asijskou sladkost. (Jen káva na úplný konec byla italská:)) Bangkok balls se sezamovou pastou, mňam!



2.Návštěva SAPY
O Sapě, pražské Hanoji, jste už určitě slyšeli. 
Jak praví Wikipedie, "TTTM Sapa, lidově Malá HanojPražská Hanoj či Malý Saigon, je vietnamské velkoobchodní centrum a tržnice, označované za město ve městě, působící od přelomu let 1999 a 2000 v areálu bývalého písnického masokombinátu a libušské drůbežárny v Praze."
Jedná se o místo, kde můžete nakoupit snad vše na co si vzpomenete (od českých i asijských potravin přes kachní pařátky po kryty na mobil), uzavřít sňatek, koupit letenky do Vietnamu či se jen nadlábnout. 
To byl taky důvod, proč jsme se do Sapy vydali. 

Pročetla jsem nespočet foodblogů, sepsala si plný diář tipů, co máme/nemáme ochutnat a jelo se. (V Praze jsme trávili celý víkend a stihli mnohem víc aktivit než jen Sapu - o těch vám ale napíšu v příštím článku:)) Zvažovali jsme, zda jet do Sapy MHD nebo autem. Nakonec jsme zvolili druhou možnost, protože cesta z centra Prahy sem trvá přes hodinu.
V Sapě neplatí žádná pravidla silničního provozu, resp. přednost má ten silnější, takže jsme byli docela rádi, když jsme zaparkovali bez toho, aniž by nás někdo nabořil.:) 

Když jsme vylezli z auta, rázem jsme se ocitli v jiném světě. 
Já jsem - po půl roce života v Asii - nebyla překvapená; přítel viděl všudypřítomný asijský chaos a bordel poprvé, tak zpočátku trošku koukal.

Poté, co jsme se Sapou trochu prošli a nasáli atmosféru, jsme zamířili do bistra Phuong Phuong, které bylo (dle mnoha foodblogů) vyhlášené pro své slané rýžové "palačinky".


"Palačinky" posypané smaženou cibulkou, které jsme si namáčeli v rýžovém octě a sekaná z neidentifikovatelného masa. 
Hygienické poměry restaurace nebyly nic moc, ochota majitelů restaurace taky ne, ale nejsme žádní cimprlíni a navíc víme, že ty největší gurmánské zážitky se dost často skrývají v těch nejzahumusenějších podnicích, takže jsem se na jídlo moc těšili.

Ačkoliv bylo toto bistro všemi foodblogery doporučováno, my jsme byli zklamaní - palačinky byly trochu bez chuti, ani rýžový ocet to moc nespravil.
Snědli jsme to - neurazilo nás to, ale ani nenadchlo.

Naše další kroky vedly do bistra Hai Há na vyhlášené Bun Cha - grilovaný bůček s nudlemi.


Hygienické podmínky restaurace opět žádná hitparáda, ale to nás neodradilo.
Vlezli jsme do restaurace a těšili jsme se na to, že si po nemastných-neslaných palačinkách zlepšíme chuť.
Náš první dojem zkazila neskutečně neochotná a nepříjemná obsluha (jo, ještě horší než v té restauraci předtím:D) a dlouhá doba čekání.
Ale nevadí - když to bude dobré, tak jim to odpustíme, říkali jsme si.

Bůček nebyl špatný, ale rovněž žádný zázrak. To samé platilo o nudlích a omáčce, která byla skoro stejná jako v předchozí restauraci. Když k tomu přičtu neochotnou obsluhu a hodně dlouhou dobu čekání, byli jsme docela otrávení a další jídla se nám už nechtěla ochutnávat.

Původně jsme mysleli, že si v Sapě dáme ještě vietnamskou bagetu, kávu nebo i něco sladkého, ale už jsme nějak neměli chuť, a tak jsme brány malé Hanoje opustili.

Tento víkend jsme kromě Sapy navštívili ještě vietnamskou restauraci v Gorazdově ulici, která je vyhlášená pro změnu díky polévce Pho Bo. Dali jsme si jednu Pho Bo a jeden vývar z kachny.
Tady byl náš zážitek mnohem pozitivnější. Obě polévky super, chutné a krásně vyvážené a navíc nás krásně zahřály po procházce studenou Prahou.



Máloco kritizuji a většinou si na všem najdu něco dobrého, ale jídlo v Sapě pro nás bylo opravdu VELKÝM zklamáním. Jsem si ale vědoma toho, že jsme navštívili dva podniky z celkových cca třiceti, takže nemůžeme hodnotit celou Sapu.
Mám nějaké zkušenosti s thajskou, taiwanskou, indickou, malajskou a indonéskou kuchyní a nemůžu říci, která je lepší, protože jsou dokonalé všechny.

Tento víkend jsem k tomu přidala ještě kuchyni vietnamskou a ta mě tedy úplně nenadchla. Ale znova říkám - jsem si vědoma toho, že ze čtyř ochutnaných jídel (kdy byly dobré den dvě) nemůžu dělat vůbec žádné závěry a už vůbec se nemůžu považovat za nějakého znalce.

Třeba si někdy dojem o vietnamské kuchyni spravím.
Ostatně - do "pravého" Vietnamu bych se jednou podívala moc ráda.:)

Ale s gurmánskými výlety do Sapy máme asi na hodně dlouhou dobu pokoj. Tečka.

Co Vy a vietnamská kuchyně? Máte jí rádi?
Byli jste v Sapě? 

5 komentářů :

  1. Verčo, zajímavý článek. Mám asijsou kuchyni moc ráda. I já přidávám svou "trošku do mlýna" z loňské opravdové Asie: http://radinsen.blog.cz/1510/z-meho-talire-krabicky-xv a moc mě mrzí, že letošní průvodcování Jižní Korey a Japonska neklaplo, bylo málo lidí ... to by bylo hodování :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc hezký článek, díky za odkaz!! Zase jsem si trošku zavzpomínala na svůj půlrok života v Asii a na to nekonečné ochutnávání (občas na první pohled nechutných) dobrot.:-)
      Přeji Vám, aby cesta do Asie vyšla třeba příští rok...je super, že můžete takhle spojit koníček-cestování s prací-průvodcováním.:-)

      Vymazat
  2. Ahoj:) otázka trochu mimo, ale jak často běhat a jak dlouho nebo kolik km, abych zlepšila kondici? Běhala si i na VŠ, když jsi byla na koleji? Mně vadí, jak na mě všicni koukaj.... a vytvarují se mi během nohy, zadek? zhubnu? mám to nějak doplnit posilováním? jak?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a chodíš běhat i v zimě?

      Vymazat
  3. Já už slyšela od víc lidí, že Sapa pro ně byla zklamáním. Ale asi je to hodně o lidech. Jinak já také ráda baštím a podobná jídla mě moc lákají :) ujíždím na nudlích skoro se vším :)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář!

Back to top