Vysoké Tatry 2016

Čas neúprosně běží - zbývá pouhých pár dní do mého nástupu do nové školy, v případě mého přítele do nástupu do nové (a první opravdové) práce. Rozhodli jsme se tedy, že než nám začne kolotoč studijních a pracovních povinností, užijeme si nějakou pěknou dovolenou. 
Pěkná dovolená se v našem případě = hory a turistika. (Na válení u vody nás neužije, to bychom ze za pár minut ukousali nudou!) 
Vybrali jsme si Vysoké Tatry. 
Důvodů bylo hned několik: ani jeden z nás zde doposud nebyl, je to relativně blízko, člověk se sem dostane pohodlně vlakem, milujeme slovenskou kuchyni, není zde draho, je tu krásně... 

Vyrazili jsme v pondělí ráno. Z Děčína do Prahy klasickým rychlíkem a z Prahy do Štrby potom žlutým RegioJetem. 
Byla to skvělá volba! 
Za poměrně nízkou cenu velký komfort, rychlost a HLAVNĚ - a to je to nejdůležitější - dobrá káva zdarma! Už se těším na další cestu tímhle vlakem.
Ubytovaní jsme byli přes AirBnb ve Starém Smokovci, což je vesnička nacházející se přímo v podhůří Tater. (S ubytováním jsme byli rovněž moc spokojení - pokud byste měli zájem, ráda vám předám kontakt.:) 
Na místo jsme dorazili v podvečer. Na túru už ten den nebyl čas, stihli jsme ale aspoň krátkou procházku kolem Štrbského plesa. (A taky brydzové halušky, bez těch by to ani první den nešlo!)

  
Druhý den jsme vyrazili na první, nenáročnou túrečku vedoucí přes tři tatranská plesa: Popradské, Batizovské a Velické. Tuto túru jsme měli původně vymyšlenou spíše pro případ nouze. (Resp. špatného počasí, které ten den bohužel bylo.) Nevede totiž přes žádná nebezpečná místa a řetězy a dá se tím pádem v pohodě zvládnout i za mokra. 
 Nakonec jsme byli strašně rádi, že jsme se právě na tuto túru vydali - plesa byla opravdu krásná a navíc zde nebylo tolik lidí, jako třeba na Kriváni. 
Pokud se do Tater chystáte, nechcete šplhat do příliš vysokých nadmořských výšek a přitom chcete vidět plno krásy, určitě se na tato tři plesa vydejte.:) 
 Popradské pleso - Batizovské pleso - Velické pleso - Starý Smokovec => 20,5 km, 1104m+ 




Další den se nám, díkybohu, počasí zlepšilo. Konečně jsme v celé kráse spatřili štíty hor, které se nám předchozí den schovávaly v mracích. Neváhali jsme tedy ani chviličku a hned po snídani vyrazili na túru, která nám byla ze všech stran doporučována. 
Jedná se o túru přes Téryho chatu, Priečné sedlo a Zbojnickou chatu. 
Ačkoliv moc dobře víme, že se má do hor vyrážet časně ráno, vyrazili jsme poměrně pozdě - měli jsme totiž zaplacenou snídani, která se podávala až od osmi hodin a která byla tak dobrá, že jsme se o ní nechtěli připravit.  
Když jsme dorazili na Hrebienok, přítel začal dělat katastrofické scénáře, že se z túry nestihneme vrátit za světla, a že bychom to možná měli na Téryho chatě otočit a jít tou samou cestou zpátky. 
V ŽÁDNÝM PŘÍPADĚ, řekla jsem si. 
Za A) nemám ráda, když se chodí tou samou cestou tam i zpátky
Za B) jsem se děsně těšila na ten mírně horolezecký úsek v Priečném sedle
Nakonec jsme se shodli na tom, že se na Téryho chatě otáčet nechceme, a tak jsme trochu přidali do kroku. 
Ehm...trochu víc. 
Náš výstup na Téryho chatu se asi více podobal tréninku skyrunnerů, nežli pohodové procházce. Předběhli jsme snad 100 lidí, byli jsme tam opravdu rychle. Docela fajn trénink na můj příští závod.:) Na Téryho chatě jsme si dali česnečku a pokračovali dále do Priečného sedla, což je jedno z těch méně bezpečných míst v Tatrách. 
Když jsme viděli, jak prudký výstup po skále nás čeká, trochu se nám zatajil dech... 
Zvládli jsme to ale na pohodu. 
Cesta z Priečného sedla přes Zbojnickou chatu zpět na Hrebienok už byla pohodová, hodně kochací. Viděli jsme kamzíky, čímž se mi splnil jeden z mých snů. 
Do Starého Smokovce, kde jsme byli ubytovaní, jsme dorazili kolem 18.hodiny. A to přítel vyhrožoval, že to za světla nemůžeme stihnout! 
Odměnili jsme se vyhlášeným Kamzík talířem ve stejnojmenné kolibě a hromadou grilované zeleniny s oštěpkom. Mňam! 
 Starý Smokovec - Hrebienok - Téryho chata - Priečné sedlo - Zbojnická chata - Hrebienok - Starý Smokovec => 21,3 km, 1779m+





Na třetí den jsme si naplánovali výstup na Kriváň, národní horu Slovenska. 
Výstupu na Kriváň předcházela cesta narvaným vláčkem ze Starého Smokovce na Štrbské pleso. Cesta trvala zhruba 45 minut, vlak byl narvaný k prasknutí a nedalo se v něm dýchat. Pro mě, člověka, kterému se chce při stání v dopravních prostředcích okamžitě omdlívat, docela prekérka. 
Cestu na Štrbské pleso jsem přežila napůl v mdlobách a byla jsem neskutečně ráda, když jsme dojeli do naší cílové stanice. 
Před výstupem na Kriváň jsme se tedy po té šílené cestě museli trochu osvěžit - já (jak jinak než) cappucinem a přítel pivem.:) V hospůdce jsme nabrali sílu a na Kriváň vyrazili opět ve svižném tempíčku, které se podobalo spíše běhu než chůzi. (Což mně absolutně vyhovovalo!)
Výstup na Kriváň byl hezký a pohodový. Skoro celou cestu jsem se dívala na své oblíbené Roháče. Trochu nám to kazily davy lidí, ale s tím jsme tak trochu počítali. 
Ze Štrbského plesa jsme to nahoru zvládli za necelé tři hodinky. Docela dobrý, vzhledem k tomu, že to podle turistických ukazatelů mělo trvat o hodinu více.:)  
Ze Štrbského plesa na Kriváň a zpět => 20,9 km, 1573m+


Čtvrtý den jsme se rozhodli, že si trochu odpočineme. Naším cílem nebyl ten den žádný vrchol, nýbrž městečko Tatranská Lomnica, kam jsme procházkou vyrazili. Naše tempo už nebylo tak slavné jako v předchozích dnech, únava už byla trochu znát.:) 
Šli jsme tedy pomalu a kochali se horami. 
V Tatranské Lomnici jsme si dali výborné bryndzové pirohy v restauraci Stará mama - restauraci doporučuji, ale nečekejte nic dietního.:D 
Navštívili jsme muzeum TANAPu, ze kterého jsme byli opravdu nadšení - můžete zde vidět všechna zvířata(vycpaná), která v Tatrách žijí a celkově se dozvědět velkou spoustu zajímavých věcí. Určitě tam běžte, pokud pojedete do Tater! 
Starý Smokovec - pod Slavkovským štítem - Hrebienok - Skalnaté pleso - Tatranská Lomnica =>
17km, 1100m+



Pátý den jsme vyrazili žlutým vláčkem zpět domů.
Byla to krásná dovolená!
Bohužel, trochu nás štvala velká turistifikace a komerce, která byla ve Vysokých Tatrách dost  cítit - zejména na Štrbském plese a v Tatranské Lomnici. S tím souvisí obrovské množství lidí. Z těchto věcí jsme byli trochu otrávení a říkali jsme si, že příští rok pojedeme do nějakých hor, které tak profláklé nejsou.
Máme rádi země, kde není draho. Rádi si totiž na dovolené dojdeme každý den do restaurace na teplé jídlo, tu se zastavíme na kávu, tu na pivko, tu na dortíka...zkrátka se při cestování neradi omezujeme. Je jasné, že toto bychom si např. v Norsku nebo ve Švýcarsku dovolit nemohli. Proto vybíráme země spíše východním směrem. Vysoké Tatry byly v tomhle směru (až na tu zmíněnou přelidněnost) dobrá volba, příští rok to ale asi zkusíme ještě o něco východněji.

Co Vy a Vysoké Tatry? Byli jste zde? Jak se Vám tu líbilo?


Komentáře

  1. Už nějakou dobu sleduju tvůj blog a pokaždé se těším na nový článek. Pro mě, bežce hobíka, jsi velkou inspirací, opravdu tě obdivuju, jak dlouhé trasy běháš. A dneska mi to nedalo nevložit komentář. Vysoké Tatry jsou pro mě takovou srdeční záležitostí. Jezdívala jsem tam od malinka každý rok v zimě s babičkou a dědou, párkrát i v létě. Hrozně se mi tam líbí. Tvoje fotky mě úplně navnadili tam zase vyrazit a přemýšlím, zda jsou již naše děti natolik velké, že by zvládli túry v Tatrách.
    Držím palce ať se ti v nové škole líbí a ať ti to hezky běhá.
    Bára

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za krásný komentář, udělal mi radost!:)
      S těmi dětmi těžko říct - nevím, jak jsou vaše děti staré. Občas jsme viděli rodiny s dětmi na celkem nebezpečných místech, to nám přišlo dost nezodpovědné, ale tak když je nebudete hned brát na túry s řetězy, tak proč ne:)

      Vymazat
    2. Klukům je 8 a 10, jsou to docela zdatní turisti, ale myslím, že ještě pár let počkáme, abychom si to pak víc užili ;-)

      Vymazat
  2. Ahoj, moc pěkný článek, tak jako vždy :) Nemáš nějaké doporučení a ubytování v Krkonoších? :) Aby se dalo dobře dostat na Sněžku, pramen Labe, Mumlavské vodopády. Případně co ještě navštívit? :) děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, moc děkuju!
      V Krkonoších jsem byla 2x (nepočítám-li do toho lyžáky na gymplu:)), jednou jsme bydleli u příbuzných ve vesnici nedaleko, no a po druhé na Luční boudě. Tu Luční boudu můžu jenom dopručit...na základě tvého rozpočtu si tam můžeš vybrat, zda spát v nejlevnější noclehárně, klasickém pokoji nebo v luxusním apartmá.:) Dobře tam vaří a je to na strategickém místě, dá se odtamtud jít třeba na Sněžku na východ slunce...
      Ale chce to teda rezervovat dost dopředu..na letošní léto už nevím nevím :(

      Vymazat
  3. Ahoj asi je to hloupá otázka, ale když uvádíš uběhnuté km do nějakého kopce tak je to vzdálenost jen do kopce nebo i se seběhnutím. děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, vždy to uvádím komplet, tj do kopce i z kopce:-)

      Vymazat
  4. Verčo, krásné fotky a vypadá to na povedenou dovolenou :-)
    http://radinsen.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, bylo to moc povedené!
      Patří Ti velký dík za rady a tipy, které jsi mi psala v komentářích v jednom z předchozích článků.:)

      Vymazat

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!

Popular