Radůstky začínajícího léta

pondělí 6. června 2016

Ahoj ahoj!
Po dlouhé době přicházím s mišmaš článkem, ve kterém vám chci napsat o pár věcech, které mi v posledních dnech dělaly radost. Pokud čtete můj blog pravidelně, pak jistě víte, že mám čerstvě za sebou státnice a že si nyní užívám volný měsíc.
Takže hodně běhám, chodím do lesa, čtu knížky, učím se němčinu, ale především se snažím trávit co nejvíce času se svou rodinou a svým přítelem.

Objevili jsme novou zábavu, a tou je geocaching. O téhle "hře" jsem už dlouho věděla, že existuje, ale nikdy jsem se o ní blíže nezajímala.
Až teď!
Miluju turistiku a miluju hry a tohle je dokonalé spojení obojího dohromady. (Pro ty, kteří nevědí, co geocaching je - můžete si to přečíst např. zde) Zatím mám "odlovených" jen pár kešek u nás v lese, ale už si brousím zuby na další.:) U nás v okolí jsou jich údajně stovky, takže mám do léta docela co dělat.:D


Jedním z mých postátnicových plánů také bylo, koupit si prstové "barefoot" boty.
O pětiprsťácích jsem přemýšlela už dlouho - ráda chodím bosa a taky mám jednu nohu slabší než druhou (důsledek toho, že jsem se narodila s pokřivenou nožičkou), a tak jsem si říkala, že by chození v barefoot borách mohlo tuto nesrovnalost zmírnit. Po dlouhém rozmýšlení a vybírání jsem si pořídila botky Vibram Fivefingers, typ Alitza Loop. Tyhle botky nejsou úplně levnou investicí, ale věřte mi, že za to fakt stojí!
To pohodlí a ten pocit, když se procházíte po lese a dotýkáte se (skoro)bosýma nohama přírody, je prostě úžasný!


Nejdřív jsem si myslela, že budu v pětiprsťácích chodit jen na procházky do lesa, ale jsou tak pohodlné, že už jsem je měla několikrát na sobě i v "civilu". To samozřejmě doprovázely všelijaké reakce lidí. Pokud si v pětiprsťácích vyjdete na veřejnost, připravte se na to, že vám bude na nohy každý čumět. Obecně ale můžu říci, že sportovci nebo jakkoli outdoorově orientovaní lidé botky chválí a zajímají se, co jsou zač atd., oproti tomu lidé, kteří ke sportu, turistice či přírodě vztah nemají, je kritizují nebo se jim smějí.:D  

V posledních dnech tedy hodně chodím v prstových botech a hledám kešky, ale co mé běžecké tréninky?
Jasně, že jsou!
I když se musím přiznat, že jsem měla po státnicích trochu běžeckou krizi, která dokonce došla tak daleko, že jsem chtěla s běháním přestat. (Resp. přestat s běháním pod trenérským vedením a zase si běhat jenom tak pro radost) Myslela jsem to smrtelně vážně, ale pak jsem si uvědomila, kolik dřiny už mám od února za sebou a že by byla velká škoda to všechno zahodit.
Teď po státnicích si nejvíc užívám dlouhé běhy, na které předtím nebylo tolik času. O báječném běhání v Krkonoších jsem psala v minulém článku.
Dneska jsem si pro změnu vyrazila do hor sice trošku menších, než jsou Krkonoše, ale neméně krásných - a sice do hor Lužických, které mám doslova "za barákem". Proběhla jsem se z České Kamenice na Jedlovou, což je můj oblíbený kopeček. Jedlová měří 774m.n.m, ale i tak dá docela zabrat.
Z našeho domu je to na vrcholek necelých 20 kilometrů, ovšem trasa vede skoro celou dobu do kopce.:) Na vrchol Jedlové jsem dnes běžela po roce (Jsem ostuda! musím sem běhat častěji!) a oproti loňskému létu jsem zaznamenala zlepšení o 20 minut, z čehož mám fakt velkou radost.


Poslední věc, o které bych vám ráda napsala, je Prague food festival, jenž proběhl minulý víkend. Na PFF jezdíme s mamkou už dlouhou řadu let, jeden rok jsem zde dokonce pracovala jako hosteska. Každý rok jsme z něj odjížděly nadšené a sotva jeden ročník skončil, už jsme se těšily na ten další.
Ale letos...letos nějak nevím.
Byl to jubilejní 10. ročník festivalu, takže by člověk předpokládal, že se pořadatelé a jednotlivé restaurace trochu "vyšvihnou" a přichystají něco extra.
Místo toho mi celý festival připadal trochu mrtvý a bohužel bylo na první pohled vidět, že stánků výrazně ubylo. Je mi jasné, že účast na Prague food festivalu je pro restaurace hodně nákladnou záležitostí doprovázenou mnoha starostmi a že si toto každá restaurace dovolit nemůže. Ale stejně to nepůsobí moc hezky, když jsou krásné zahrady Pražského hradu poloprázdné.
(Byla jsem zde v pátek odpoledne, třeba to bylo o víkendu jinačí. Taky jsme byly s mamkou trochu smutně naladěné kvůli jedné neveselé rodinné záležitosti, tak jsme na to možná koukaly trochu zkresleně ...) 
Nicméně ochutnaly jsme pár dobrých jídel - vyzdvihnout můžu třeba tataráček z Angus farm a nebo husí jatýrka, která si dáváme na každém food festivalu a která nezklamou nikdy.:)


To je dnes ode mne vše.:)
Jak trávíte začínající léto Vy? 
A co Vy a kešky, máte s touto "zábavičkou" zkušenosti?
Mějte se krásně! 

6 komentářů :

  1. Verčo, moc děkuji za tip na ty prstové boty. V poslední době trpím na otlaky a puchýře právě na prstech nohou a nemůžu se jich zbavit. Věřím, že mi pomůžou. Přeji Ti krásné a pohodové léto. Ráďa
    http://radinsen.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám radost, že jsem Tě inspirovala!
      Prstové boty jsou skvělé, pokud máš tu možnost, určitě s jejich pořízením neváhej. Krásné léto i Tobě! :)

      Vymazat
  2. Veru, já Ti na botky taky brutálně zirala, když jsme se zastavili s rodinou na zmrzlinu v cukrarne:) Říkala jsem si, má prstaky? nemá? Mám se zeptat, jak se v nich chodí?:D Tak teď už vše vím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeee, to ses mohla zeptat! (I kdyz teda nevim, kdo jsi) :))

      Vymazat
  3. Když jsem přečetla tenhle článek, uvědomila jsem si, jak moc mi chybí dlouhé běhy :) Asi v nejbližší době znovu nazuji kecky a najdu si čas na pořádnou trasu :)
    Jinak o těch prstových botách jsem slyšela samou chválu, přeci jen je to pro nohu přirozenější než ji mít zavřenou v botě s úzkou špičkou na podpatku :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nazuj, stojí to za to! Obzvlášť takhle v létě v pěkném počasí! :)

      Vymazat

Moc děkuji za každý komentář!

Back to top