Zkus maraton Kuks - tak jsem ho zkusila

Ahoj všichni!
Při pohledu na Facebook/Instagram/rádio mi připadá, že celý (běžecký)svět žije tento víkend jenom Pražským půlmaratonem. (To je jedině dobře, protože Pražský půlmaraton je super!) 
Málokdo ale tuší, že se v ten samý den běžel taky 1. ročník maratonu a půlmaratonu na  Kuksu.

Kuks je barokní zámek ve východních Čechách, nedaleko Hradce Králové. Ačkoliv v Hradci již čtvrtým rokem studuji, na Kuks jsem se včera vydala poprvé. Byla jsem překvapená a nadšená, jak je to tam krásné!
Účast na Kuks maratonu byla zároveň příležitost pro setkání s mou nejmilejší kamarádkou Káťou - půl roku jsme se neviděly, takže jsem se na tento den těšila jednak kvůli samotnému závodu, jednak kvůli našemu setkání.

Mistr fotograf usekl kus našich nohou a kus Kuksu, ale jinak dobrý. :D
Tento závod se letos konal prvním rokem. A hned na začátek musím pochválit organizárory, jak skvěle byl připravený.
Vyzdvihnout musím zejména parádní značení - fáborky a značky byly od sebe vzdálené maximálně každých pár desítek metrů. Na každé matoucí křižovatce byli navíc dobrovolníci, kteří dávali pozor, aby běžci špatně neodbočili. Vzhledem k tomu, že jsem doposud běžela dva delší, trailové závody a že moje statistika bloudění byla 2/2, (Jo, na obou se mi povedlo lehce zakufrovat!) byla jsem za to opravdu vděčná! Značení trati Kuks maratonu bylo zkrátka dostatečné i pro nás blondýny.:)
Jediná věc, která mě štvala (ale za to organizátoři nemohli), byla neskutečně studená voda na občerstvovačkách. Je mi jasné, že s tím nemohli nic moc dělat, prostě ve stínu a v chladu holt voda stydne. A do rozpáleného krku to nebylo nic moc...ale to je jen drobná vada na velké kráse celého závodu! :)

Zkus Maraton Kuks se prezentoval jako "krosový maraton Podkrkonoším". Na 42 kilometrů dlouhé trase na nás čekalo cca 900 výškových metrů - nebyla to tedy žádná rovinka, ale zároveň byly všechny kopce docela dobře běhatelné.
Nejvyšším bodem závodu byla Zvičina, což je se svými 671 metry zároveň nejvyšší vrchol Podkrkonoší. Ještě předtím, než jsme vystartovali, slyšela jsem docela dost na sobě nezávislých lidí, jak o Zvičině mluví jako o strašném brutálu, hororu, megakopci. "Ze Zvičiny, z tý mám jako fakt velkej respekt!", říkal tam někdo... Trochu mě to vystrašilo, ale byla jsem optimistická - když se člověk z Kuksu trochu rozhlédl, viděl po levé straně právě Zvičinu a po pravé straně Krkonoše. Oproti nim byla Zvičina opravdu kopec-miminko.:)

V 11h jsme vystartovali a první polovinu závodu se mi běželo fakt skvěle. Úplně mi přišlo, jako bych měla křídla. Trať vedla příjemným lesním terénem - přesně takovým, na který jsem z domácích tréninků zvyklá.
Prvních deset kilometrů jsem běžela za rovnou hodinu. Připadala jsem si svěží, trénovaná a plná energie.
Ani jsem se nenadála a byla jsem na dvacátém kilometru, na (té všemi obávané) Zvičině! Nijak zlé mi to stoupání na ní nepřišlo, kopec na Studený nebo na Jedlovou je teda mnohem horší. Dvacátý sedmý kilometr vedl okolo přehrady Les Království. O této přehradě jsem věděla, že existuje, ale netušila jsem, jak je hezká!
Následoval průběh Dvorem Králové nad Labem. Tam na mě začala doléhat menší krize. Druhá polovina závodu vedla z velké části po asfaltu a to mi bylo najednou, po těch měkoučkých lesních cestách strašně nepohodlné. Posledních deset kilometrů ze Dvora zpátky na Kuks bylo dlouhých a drsných. (né nadarmo se říká, že maraton začíná na 30. kilometru!:D) Ale pořád jsem byla maximálně optimistická a říkala jsem si, že za hodinku budu v cíli a budu mít vše za sebou.
Cílovou pásku jsem nakonec protla v čase 4:39.



Můj původní plán byl takový: první polovinu závodu poběžím za cca 2:20. (První polovina vedla skoro pořád do kopce) Druhou polovinu, která už byla víceméně z kopce, pořádně napálím a budu se snažit být v cíli do 4h 15min.
Nu, jak vidíte, úplně mi to nevyšlo.:) Ve druhé polovině závodu jsem moc času nestáhla, protože mi začaly docházet síly. Nebylo to nic drastického, žádný pověstný "náraz do zdi" se nekonal, ale někdy okolo třicátého kilometru mě začaly fakt hodně bolet nohy a i tempo 6:30min/km na silnici mi najednou přišlo jako strašná námaha.:D Tu druhou půlku jsem teda dala nakonec stejně rychle, jako tu první a do cíle doběhla v čase 4:39.
Přestože jsem si myslela, že budu trochu rychlejší, mám ze svého výkonu fakt dobrý pocit. Protože...
- Naprostou většinu závodu jsem běžela, do chůze jsem přecházela opravdu minimálně.
- V březnu jsem si sice zaběhla tréninkově jednu třicítku, ale jinak jsem žádnou delší vzdálenost neběžela už HODNĚ dlouho (naposledy v září 2015, 52km Ultralabák), tak si asi mé nožičky odvykly.:D
- Těch 900 metrů převýšení se někde projevit muselo.
- Ve své kategorii jsem byla 6 z 12ti, takže jsem splnila i svoje přání "být v první polovině" Ze všech závodníků jsem byla 75 ze 125...to už první polovina není, ale berme v potaz, že naprostá většina závodníků byli chlapi.:D

Všechno se zkrátka vyvedlo. Viděly jsme se po půl roce s mou drahou Kačenkou. Vyšlo nám nádherné počasí. Trasa byla překrásná. (Líbil se mi hlavně výhled na Krkonoše a přehrala Les Království.) Zase jsem o kapku více poznala Čekou Republiku. Proběhla jsem se luxusně.
Bylo to prostě báječné, příští rok ráda poběžím znovu!



Komentáře

  1. Krásné :-) Vždycky mě to po tvých článcích táhne jít se proběhnout do lesa. Gratuluju k výkonu, jsi dobrá! A máš boží legíny :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju...:-* řekni Terce, ať ti taky kouká čas od času nějaký trénink v lese napsat...je to opravdu balzám na duši:)
      Tyhle legíny se mi povedlo ulovit v dětském oddělení:D :D

      Vymazat
  2. Verčo, jsi skvělá, gratuluji k výkonu :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Držím palce ať příští závody vychází už podle vysněných časů. :-) Obvykle se tréninky a trénovanost projevuje celkem zpožděně, takže pokud kvalitně trénuješ cca 3 měsíce, myslím, že na přelomu srpen/září už budeš létat. Teď to chce zatnout zuby a držet!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju:)
      Já vím, musím být více trpělivá...trénuju pořádně teprv 2 měsíce, tak nemůžu hned chtít zázraky.(I když by to bylo super:D)
      Jooo a moc děkuju za článek o žitavském zkouškovém!

      Vymazat
  4. Paráda! Zní to fakt moc fajn! Já jsem v nedeli trpela u půlky v Berlíne a kdybych si predstavila, ze musim jit cely maraton, tak bych se sla asi odstrelit, takze o to vic RESPEKT!!!

    A leginy jsou BOZI!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byl to fakt jeden z nejpovedenějších závodů, na kterým jsem kdy byla!
      A gratuluju k Berlínu! Ono když to nesedne, tak je to naprd :-/

      Vymazat
  5. ahoj :) běžela jsem za tebou velkej kus přes Dvůr Králové... nakonec jsem byla v cíli o fous dřív... Tohle byl můj první maraton a sdílím tvoje pocity... krásnej závod, příští rok bych se tam zase chtěla vrátit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, já si na vás moc dobře vzpomínám! Myslím, že jsi mi dokonce říkala, ať běžím s váma, ale já měla v tu chvíli největší krizi a fakt jsem nemohla:D
      Gratuluju k prvnímu maratonu, myslím, že sis pro svoje "poprvé" vybrala skvěle!:))

      Vymazat
    2. jj já se taky bála co se mnou udělá ten konec, hodně mi pomohl parťák se kterým jsme se dali dohromady před přehradou, sedli jsme si tempem a pomohl mi přečkat ten proběh Dvorem Králové...
      Tak třeba za rok naviděnou :)

      Vymazat

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!

Popular