Jarní běžecké řečičky

Názdárek všichni!
Už dlouho jsem nenapsala nic o svých aktuálních běžeckých trénincích a dalších plánech.
A jelikož se toho za posledních pár týdnů docela dost událo, je na čase to honem napravit!

V minulém článku jsem do nebe vychvalovala Kuks maraton. Za tím si pořád stojím - je to už něco přes týden, co jsem ho běžela a každý den na něj s úsměvem na rtech vzpomínám, protože byl fakt povedený.
Když jsem se prokousávala těmi magickými 42,2 kilometry, měla jsem dost času na přemýšlení a rozjímání. Přemýšlela jsem mimo jiné také o svém běhání a o tom, jakým směrem bych se chtěla dále ubírat. To, že mě moc nelákají krátké tratě, už asi víte. (Jak říkám, na krátké tratě jsem moc stará a pomalá.:D) Naopak mě neskutečně lákají hory a extrémy. Obdivuju Zuzku Urbancovou a další naše české ultra-skyrunningové holky a moc bych chtěla být jednou jako ony.
JENOMŽE!
To, aby se člověk stal dobrým ultraběžcem je (doslova a do písmene) běh na dlouhou trať. Pokud vám není shůry dáno (jakože mně fakt není!), musíte být trpěliví a zároveň musíte umět tvrdě makat.
Řekla bych, že jsem docela cílevědomý člověk a tvrdý trénink mi problém nedělá, (Jen občas, když mě bolí nožičky a chce se mi brečet a končit s běháním:D) ale ta trpělivost, to je horší!
Když jsem se v prosinci poprvé sešla s trenérem Danem a začali jsme řešit potenciální spolupráci, jedna z prvních věcí, kterou jsem mu řekla, bylo, že chci běhat ultramaratony a v tomto roce zvládnout stovku.
Můj "plán" sice úplně nezavrhl, ale snažil se mě spíš usměrnit, jestli se nechci spíše nejdřív zaměřit na tratě půlmaraton-maraton a v průběhu několika let se teprve začít prokousávat k těm stovkám.
Moje reakce samozřejmě byla "chci stovku teď a hned, nebo nejpozději na podzim!"

Toho jsem se držela právě do minulého týdne.

Když jsem ale běžela ten Kuks, uvědomila jsem si, že
a) mě strašně baví závody v terénu, bohužel jsem v tom terénu stále dost pomalá. Na silnici mám osobák na desítku 46 minut, ovšem v terénu je pro mě velkým svátkem, dostat se na tuto vzdálenost pod 65 minut
b) v České republice máme hromadu skvělých trailových závodů v délce 20-70 kilometrů (Labské pískovce, celá série KTRC, Ještěd sky race, JUT...), na kterých bych si ráda do budoucna zaběhla nějaké dobré časy
c) už jenom ten maraton byl docela zápřah pro mé (slabé, blonďaté) tělo, vemu-li v potaz, že jsem ho běžela fakt naplno. Jaký zápřah bude pro organismus stovka?!

Z toho plyne, že...
sice si jí do budoucna opravdu zaběhnout chci, ale nyní je mojí prioritou, zrychlit se na  terénních tratích, hlavně teda o vzdálenostech okolo půlmaratonu-maratonu. Zkrátka chci mít do dalších běžeckých let kvalitní základy a jednou být jak rychlá, tak (stovkařsky) vytrvalá. 

A JAK JSEM SI V POSLEDNÍCH (TÝ)DNECH UŽÍVALA TRÉNINKY?


...den před Kuks maratonem jsem měla naordinovaný desetikilometrový výklus. Můj Tadeáš svolil, že půjde se mnou, z čehož jsem měla fakt obří radost! To, že chce jít se mnou běhat, je totiž úkaz, který se vidí asi tak jednou za sto let! :D

Škodolibě vysmátá já a úpící žlutý Tadeáš v pozadí. :D
...minulý týden se mi nečekaně vyvrbilo volné odpoledne a já jsem vyrazila na delší, terénní běh. Moje oblíbená trasa Česká Kamenice - Studenec - Studený - Pavlino údolí - Kunratice - Česká Kamenice, 18km, téměř 700 nastoupaných metrů a z 90% docela nemilosrdný terén. Prostě lahůdka.:)

Ten černý mrak, který je za mnou vidět, mě dohonil a celou druhou půlku tréninku jsem běžela v pěkném, jarním lijáčku. :D
 ...včera jsem měla naplánovanou čtyřiadvacítku, resp. tři osmikilometrové úseky s postupným zrychlováním. Chtěla jsem běžet první osmičku v tempu 6:00, druhou v tempu 5:30 a třetí za 5:00. První dva intervaly jsem svůj plán dodržela skoro do puntíku.
Poslední osmička však byla krutá...po čtyři kilometry jsem těch 5:00 udržovala, ale pak přišel strašný "náraz do zdi", pokles energie jako blázen. Nohy začaly stávkovat a já toužit po vodě a cukru. Byl to hloupý nápad, vyrazit na tento dlouhý a poměrně náročný trénink bez pití a bez občerstvení a já už vím, že takovou chybu znova neudělám.
Ty zbylé čtyři kilometry, co mi zbývaly, jsem si své plánované tempíčko trochu pokazila, domů se doplazila s jazykem na vestě a první, po čem jsem sáhla, byl krabicový džus, který jsem nepila snad dva roky.:D Tělo si prostě řeklo.
Příště, jak to bude nad dvacet, beru do ledvinky aspoň půlku banánu!

...náročné tréninky jdou samozřejmě ruku v ruce s dobrým jídlem!
Snažím se samozřejmě, aby byla moje jídla co nejvýživnější, ale taky si ráda dopřávám různé dobrůtky!

Třeba palačinky k nedělní snídani.:)
Nebo kukuřičnou tortillu s kuřecím masem po dlouhém běhu.:)
To je asi vše, co se týče mých běžeckých myšlenek, postřehů a zajímavých tréninků.
Příštích pár běžeckých (i neběžeckých) článků bude trochu exotických, protože...tramtadadá, pozítří odlétám do teplých krajin slunného Thajska!

Komentáře

  1. Tak vzdálenosti běháš teda krásný. To já mám rekord "jen" 10km :) Jinak je jasný, že to chce, stejně jako všechno, pozvolné tempo. Jenže člověk chce většinou všechno a hned :) Taky znám. Každopádně užij si Thajsko a jestli můžu doporučit "dovolenkovou" četbu - tak Jez a běhej (Eat and Run) od Scotta Jurka. Fakt povedená knížka o ultramaratonci, veganovi. Přeji další šťastné kilometry a hodně sil :) Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju:) I 10km je skvělých, třeba ti to ale jednou přestane stačit a začneš svoje výběhy prodlužovat...
      Díky za tip na knížku, sice jí znám, ale četla jsem jí už před několika lety, tak si jí někdy ráda přečtu znova.:)

      Vymazat
  2. Jee užij si Thajsko :-) Jet tam je můj zatím nesplněný sen. Držím pěsti do dalšího trénování a jsem zvědavá, kdy tu stovku poběžíš. Pro mě je to vzdálenost, která je strašně daleko i na kole :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju:) Určitě se tam s klukama taky někdy podíváš!
      I já jsem sama na sebe zvědavá, kdy se k té stovce odhodlám.:D Jsem vždycky odhodlaná a když přijde na vyplňování přihlášky, tak z toho vycouvávám.:D

      Vymazat
  3. Verčo, jsi dobrá, vzdálenosti Ti můžu jen závidět. Ale makám :-). Užij si Thajsko a těším se na reportáže.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc moc děkuju! Věřím, že když budeš makat dál, taky se k delším vzdálenostem časem "proběháš" :)
      Tak ať to běhá co nejlépe! :)

      Vymazat

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!

Popular