Blondýna na mateřské II.

Už je tomu více než měsíc, co jsem napsala článek Blondýna na mateřské, který byl plný dojmů z našich čerstvě narozených, roztomilých štěňátek. K mému překvapení se stal jedním z nejčtenějších článků tady na blogu, takže jsem se rozhodla sepsat druhý díl.
Čtěte, jak vypadal druhý můj měsíc psí "mateřské"...

- Ta malá štěňátka, o kterých jsem vám před měsícem psala, už vůbec nejsou malá - naopak, jsou to pořádná psiska. (Vážili jsme je každý večer do té doby, než dosáhli váhy 5kg. Potom začala váha ukazovat ERROR. Odhaduji, že nyní mohou mít kolem osmi kil:))
Roztomilá jsou ale pořád stejně!


- Od minulého pátku se s jednotlivými štěňaty postupně loučíme. Během minulého víkendu si noví majitelé odvezli šest štěňat, dvě fenečky nám doma ještě zbyly a pro ně si přijedou jejich páníčci příští víkend.  Tím se celá naše štěňátkovská životní etapa ukončí.
Na jednu stranu jsme s mamkou a s bráchou strašně rádi, protože dva měsíce se štěňátky byly opravdu náročné. Kdo odchov štěňátek nikdy nezažil, nepochopí!
Na druhou stranu nám bude po těch plyšácích smutno.:)


- Druhý měsíc se štěňátky byl mnohem náročnější, než ten první. V prvím měsíci jsme krmili štěňátka z lahvičky, což sice zabralo velké množství času, zbytek dne ale štěňátka prospala a člověk o nich ani nevěděl.
Ve druhém měsíci začala štěňata jíst sama, takže nám odpadla jedna časově náročná rutina, ale zároveň nastalo deset dalších.:D Štěňátka začala chtít objevovat svět a bylo nemožné, udržet je po celý den v malé bedýnce, takže jsem musela neustále vymýšlet nějaké kompromisy,
a) Aby neudělali z baráku kůlničku na dříví
ALE ZÁROVEŇ
b) Aby se nenudili a měli nějakou zábavu
Toto určitě znají všechny maminy, které jsou doma s dětmi. A teď si to vynásobte devíti!

- Velká spása přišla předposlední týden v březnu, kdy se trochu oteplilo. Štěňata tím pádem mohla začít trávit nějaký čas venku. Na zahradě měli celkem velkou ohrádku plnou hraček, kde mohli celý den vesele běhat. (Když začala štěňata trávit víc času venku, začala jsem mít konečně klídek na dopsání bakalářky:))













-
 Před narozením štěňátek nás známí varovali, že až trochu povyrostou, stane se z nich fekální & demoliční četa. S tím demolováním to nebylo tak hrozné - vlastně nám doma nic nezničili.
Co se ovšem fekálií týče, to už bylo horší!
Nechci tady zacházet do detailů, ale poslední týdny, kdy byla ještě všechna štěňátka, znamenaly jeden obrovský kolotoč uhlízení ho*en. Člověk musel být vždy 100% ostražitý - stačila chvilka nepozornosti a během pár sekund byla štěňata schopna svoje "nadělení" rozšlapat, nanést na zeď či se v něm rovnou vyválet.

- Nejroztomilejší štěňátka byla, když spala. To se bohužel jen zřídkakdy dělo v noci - v noci byli pejsánci nejdivočejší. Opravdu se s mamkou těšíme, až si po dvou měsících užijeme klidný, nepřerušovaný spánek.:)


- Na závěr musím zmínit, že celé naše dva měsíce se štěňátky doprovázela i jedna velice smutná událost. Možná si z minulého štěněčího článku pamatujete na Arielku, nešťastnici, na kterou maminka Brenda v noci šlápla, čímž jí roztrhla pusinku.
Arielku jsme celý měsíc vypiplávali a opravdu to vypadalo, že se z nehody dostala a že z ní bude zdravá fenečka. Dostávalo se jí opravdu velké péče.
Arielka však byla pořád dost slabá, i když jsme jí krmili mnohem častěji než ostatní štěňátka, sotva se držela na nohou. Oproti ostatním pejsánkům byla fakt pozadu, ale pořád jsme si říkali, že je to tím, jakou velkou nehodu prodělala a že je určitě dožene.
Bohužel, místo aby se Arielka začala zlepšovat, děl se pravý opak - v době, kdy ostatní štěňata vesele uměla jíst granule z misky, Arielka nebyla schopná se sama najíst a museli jsme jí krmit. Když se začala stavět na nožičky a chodit, její pohyby byly strašně nekoordinované a doslova narážela od zdi do zdi. Vrchol všeho byl, když jí začala ostatní štěňata ubližovat a mordovat, takže jsme jí museli mít neustále někde v izolaci od ostatních.
Pohled na ní byl doslova utrpení, bylo nám jasné, že něco není v pořádku...
Nechali jsme jí prohlédnout dvěma na sobě nezávislými veterináři, kteří zjistili, že je slepá, nejspíše i hluchá a že má nenávratně poškozený mozek.
Těžko řici, zda se to stalo tím, jak na ní Brendička šlápla a nebo zdali už tenkrát Brenda věděla, že nebude zdravá, a chtěla jí tím šlápnutím zahubit.
Nechali jsme tedy Arielce provést eutanazii, což bylo hodně smutné, ale rozumné.

Trochu jsme z toho s mamkou smutnily, ale snažily jsme se to brát pozitivně a o to více si těch osm dalších, krásných štěňat užívat.:)

- JE TO TEDY ZA NÁMI. Každý se nás ptá, zda do toho někdy půjdem znova. Byla to obrovská, skvělá zkušenost, o tom žádná.
Štěňátka jsme si ale mohli dovolit díky tomu, že mám teď velice volný rok a školu pouze 1x týdně. O štěňátka, která opravdu vyžadovala péči 24h denně jsem se mohla starat, když byla mamka v práci a brácha ve škole.
Myslím, že tato situace už jen tak nenastane - od září nastoupím (pokud vše vyjde!) na náročné, navazující studium, takže už to s mým časem tak jednoduché nebude.
Třeba to ale nějak vymyslíme a štěňátka znova mít budeme.:)

Každopádně teď musíme nechat Brendičku (a sebe) trochu odpočinout...
Mějte se krásně

Komentáře

  1. Verčo, na Tvůj blog jsem narazila díky komentáře u Alžběty (Utíkej mami utíkej) a už jsem stihla přečíst hodně článků. Klobouk dolů, před Tvými běžeckými výkony. Já se momentálně k běhu vracím, takže zatím žádné opěvné články na blog nedávám, ale věřím, že se to zlomí. Stejně tak fandím Tvému zdravému životnímu stylu. No a retrívří miminka, to je něco na mě :-)
    Moc se mi líbil Tvůj článek 101 cílů za 1001 dnů. Krásné cíle, pokud by Tě to zajímalo, přečti si na blogu náš výstup na Mt. Kenya a bude také následovat článek o nepovedeném výstupu na Kilimanjaro (snad během dvou týdnů). Držím palce, ať Ti vše vyjde.
    Moc Tě zdravím (a taky Brendičku),
    Ráďa
    http://radinsen.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, moc moc děkuju za milý komentář!:-)
      Na článek o výstupu mrknu moc ráda, tyhle věci mě moc zajímají! A o Kilimanžáru určitě napiš, jsem zvědavá!
      Jinak přeju šťastný návrat k běhání...venku se začíná krásně oteplovat, tak máš na to idelání podmínky:-)

      Vymazat

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!

Oblíbené příspěvky